Informace z Valné hromady AOBP

21.6.2017
Alice Štysová

Dne 19.6.2017 se v Brně uskutečnila 21. valná hromada AOBP. Kromě členských firem se zúčastnila i řada hostů: náměstek ministra obrany Ing. Tomáš Kuchta, ředitel Sekce podpory MO genmjr. Jaromír Zůna, ředitelka Odboru společné zahraniční a bezpečnostní politiky MZV Ing. Kateřina Sequensová, člen Akademické rady Akademie věd ČR profesor Josef Lazar, ředitel Odboru pro obranu a bezpečnost Úřadu vlády Mgr. Lukáš Vilím a další hosté.

                        

Prezident AOBP Jiří Hynek ve svém úvodním vystoupení upozornil na úspěchy výrobních podniků, zvyšující se exporty, ale také na problémy a rizika. Problémem je neplnění rozpočtových závazků na obranné výdaje ve výši 2 % HDP a rozpor mezi schválenými koncepčními dokumenty a jejich naplňováním. Rizikem je pak návrh Komise EU k vytvoření Evropského obranného fondu, kde jeho část, řešící společné akvizice, nemusí být „výhrou“ pro menší země. Konkrétní obavy panují z přesunu významných zdrojů na obranné pořizování do Bruselu, přičemž odpovědnost za obranu zůstane na členských státech. Přesunem části obranného rozpočtu na akvizice mimo ČR dojde k oslabení možnosti rozhodovat o pořízení obranného materiálu, což se odrazí i ve snížení zakázek domácímu průmyslu. Nevěříme, že peníze předané do Bruselu budou realizovány v ČR. Proto také nejvíce jásají velké nadnárodní firmy, které očekávají konsolidované, tedy hromadné, zakázky pro své výrobky. Namísto redukce a konsolidace nadbytečných výrobních kapacit ve starých zemích EU se budou konsolidovat zakázky, které umožní velkým zemím uchovat si přebytečné národní obranně průmyslové základny. To nepovažujeme za efektivní ani férové řešení. Jedná se o další plíživý krok k postupnému přesunu kompetencí do Bruselu, přičemž další mohou následovat. Nejsme proti mezinárodní spolupráci, ale pokud jde o obranné projekty, ty musejí být generovány ze spodu, tedy na základě národních zájmů. Ty státy, které si chtějí zachovat obranný průmysl jako součást své bezpečnostní architektury, by měly mít možnost se podle toho chovat. Proto Valná hromada AOBP na svém 21. zasedání přijala toto usnesení:  

Valná hromada odmítá rozhodnutí vytvořit Evropský obranný fond v podobě, jaké jej předložila Komise EU. Přesunutí prostředků na společné pořizování do Bruselu, pod pláštíkem konsolidace nadbytečných výrobních kapacit EU, povede k jejich přerozdělení v neprospěch průmyslu malých zemí. Obranně průmyslové kapacity ČR se snížily v 90. letech o cca 85 % a jejich další oslabení by ohrožovalo bezpečnostní zájmy ČR.“

Pan náměstek Kuchta zhodnotil spolupráci s obranným průmyslem, vyhodnotil aktivity na podporu exportu a ocenil úzkou spolupráci s firmami, jejíž výsledek se odrazil i v pozitivních exportních údajích za poslední roky. Podobně paní ředitelka Sequensová připomněla zlepšenou spolupráci státní správy s exportéry, posílení proexportních aktivit a jejich intenzívnější koordinaci s dalšími ministerstvy, což se rovněž promítlo v pozitivních ekonomických výsledcích exportérů za rok 2016 s nárůstem o 18%. Podobný trend zaznamenáváme i v roce 2017. Paní ředitelka popsala i význam obranného průmyslu pro bezpečnost země a její pozici v mezinárodním prostředí. Cílem MZV je, vzhledem k trvale rostoucí hodnotě, dosáhnout většího využití exportu vojenského materiálu coby strategické položky pro bezpečnostní a zahraničně-politické zájmy ČR, jako je tomu v případě západních ČS EU. Dalším cílem je pokračovat v trendu rostoucího exportu vojenského materiálu, což přinese jednak benefit v podobě soběstačného, sofistikovaného a dopředu se vyvíjejícího domácího obranného průmyslu (priorita pro AČR a MO), a také bude mít pozitivní ekonomický dopad pro ČR.

Genmjr. Zůna poměrně realisticky popsal limity existujících struktur MO a GŠ AČR realizovat obranné pořizování. Upozornil zejména na personální nedostatečnost jak z hlediska kvantity, tak i kvality. Tento stav byl způsoben reorganizačními opatřeními v minulosti, které na resort obrany dopadají v současné době. Prakticky to znamená nemožnost realizovat další programy, zejména program pozemních a vzdušných sil. Navýšení obranného rozpočtu tedy nemusí automaticky znamenat jeho úspěšnou realizaci. Na organizačních a personálních opatřeních resort a GŠ AČR pracují.

Profesor Lazar z AV ve svém vystoupení hovořil o potřebě provázanosti obecného výzkumu s aplikovaným, a to i ve vazbě na obranný průmysl. Koordinace mezi AV a obranným průmyslem historicky existovala a nebylo by marné ji oživit. Připomněl roli DARPA v USA, která financuje obranný výzkum a spolupracuje s řadou dalších institucí. Výstupem jsou zajímavé technologie, využitelné i v civilním sektoru. Profesor Lazar se vyjádřil i k roli AV na poli posilování konkurenceschopnosti ČR a řešení aktuálních potřeb společnosti. V těchto dvou směrech působení akademie je možné vidět místo pro potenciální spolupráci s obranným průmyslem. V rámci konkrétní spolupráce pak může AV nabídnout své kapacity, například laboratoře a přístrojové vybavení nebo služby Centra pro transfer technologií.

Valná hromada pak v další části řešila vnitřní záležitosti v souladu se svými Stanovami.