Nákupy vojenského materiálu přes NAMSA

20.10.2011
David

V nedávné době se objevilo několik článků v souvislosti s pořízením munice pro Armádu České republiky prostřednictvím agentury NAMSA. Rád bych k tomuto obchodu podotknul několik poznámek:

1. Celosvětově běžnou praxí je, že základní druhy munice nakupují ozbrojené síly u domácích zbrojovek. K poptávání v zahraničí dochází v případě, že buď domácí výrobce neexistuje, nebo se jedná o speciální munici, která nemá strategický význam (objemově nevýznamná, cvičná, slepé náboje). U takového produktu jako je munice musí být při jeho pořizování brán v potaz národně bezpečnostní zájem státu tak, jak to dělají všechny země jak EU a NATO.

2. NAMSA vznikla jako agentura, která má zabezpečovat logistické vybavení pro společné operace NATO nebo pro společné projekty, na kterých se domluví více zemí. Jestli bychom měli například stejný a společně pořízený výrobek v rámci několika zemí NATO, pak by NAMSA mohla zabezpečit pro tento produkt kontrakt na kompletní zabezpečení logistiky (náhradní díly, servis apod.). Ale NAMSA není agenturou, která má nahrazovat národní akviziční systém členského státu NATO, což se v případě tomto pořízení munice stalo. Jiný případ by byl, kdyby se munice pořizovala pro skupinu zemí NATO najednou.

3. NAMSA je skutečně nezisková organizace, takže nemůže účtovat provizi. Ale účtuje si své režijní náklady, které při velikosti a složitosti agentury jsou dosti vysoké. Lze se domnívat, že si nezadají s výší zisku soukromých obchodních firem.

4. Jestliže MO uvádí, že celý objem transakce byl 207 mil. Kč, pak čeští výrobci nezískali ani polovinu tohoto objemu. Nelze argumentovat, kolik položek kdo získal (tak, jak je to v tiskovém prohlášení MO), ale je nutno posuzovat jednotlivé položky v jejich finančním objemu.

5. Je nutno mít v potaz i ekonomickou a administrativní stránku transakce. Pro české firmy, které v této zakázce uspěly, se jedná o export, takže nebudou odvádět DPH. Až jako absurdní se jeví to, že si čeští výrobci budou vyřizovat exportní licenci do Lucemburska, NAMSA exportní licenci z Lucemburska do ČR a MO licenci dovozní z Lucemburska. A navíc všechny tyto instituce si budou muset opatřit tranzitní licenci přes Německo. I z tohoto pohledu se jeví rozhodnutí o využití NAMSA při pořízení munice jako nedomyšlené.

 

RNDr. Jiří Hynek, prezident AOBP