Čeština
Závěry z kulatého stolu „Problematika výzkumu a vývoje OBP“
Dne 10.4.2014 organizoval Výbor pro obranu, bezpečnost a zahraniční věci Senátu kulatý stůl, jehož cílem bylo identifikovat zdroje pro firmy, zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi v oblasti obrany a bezpečnosti a diskutovat možnosti a problémy spojené s jejich praktickým využíváním. Jednání vedl senátor Tomáš Kladívko, za AOBP vicepresident Jaroslav Pecháček, dále se jednání zúčastnili představitelé 24 firem AOBP. Jednání byl přítomen i předseda výboru František Bublan a senátor Josef Táborský. Po úvodních presentacích představitele Úřadu vlády a jednotlivých poskytovatelů podpory (MPO, MO, MV) a také realizátora evropských prostředků z privátní sféry, proběhla diskuze. Zajímavosti z prezentací jsou uvedeny níže. Stěžejní však byla diskuze.
Diskuze ukázala na některé kritické prvky v systému poskytování prostředků na VVI. Kritizována byla systémová chyba ve financování mezinárodních programů, kde ztrátou působnosti MO financovat takové projety došlo k rasantnímu snížení zapojení do mezinárodních programů a tím ke ztrátě kontaktu s evropským proudem. Tato věc bude snad brzy napravena novelou zákona 130/2002.
Neuralgickým bodem efektivní realizace veřejných prostředků na VVI jsou také kompetenční spory uvnitř státní správy, zejména TA ČR a MPO. Obzvláště prostředky na bezpečnost musejí být realizování v rámci bezpečnostní politiky státu a nelze je ponechat libovůli nepolitické složky státu.
Další kritickým bodem diskuze byla efektivita realizovaných veřejných prostředků ve smyslu jejich navázání na průmyslové využití, eventuálně následnou exportabilitu. Kritika směřovala zejména na MO, které mnohdy pořizuje ze zahraničí, přičemž existuje domácí produkt podpořený veřejnými prostředky na výzkum a vývoj. Firmy postrádají provázanost akvizičního systému s plánováním projektů VVI. V tomto světle byla požadována kvantifikace pořizování od domácích a zahraničních výrobců a komparace s jinými státy EU.
V rámci diskuze o realizaci zdrojů MO na VVI bylo zmíněno skryté institucionální financování a skryté investice na úkor prostředků, které jsou určeny na výzkum a vývoj. K tomu představitelé poskytovatelů argumentovali, že mnohé systémy jsou vyvíjeny jednorázově jako unikáty pro silové resorty. Představitelé průmyslové sféry zde ale vidí potenciál ke zlepšení efektivity cestou zařazení jejich expertů do přípravy programů a kvalifikovaných oponentních řízení, kde posílení kritérií aplikovatelnosti výsledků pro výrobu a další využitelnost na trhu by měly zvýšit efektivitu realizovaných prostředků na MO a MV. Tento proces zapojení expertů by měl být řízen poskytovateli, a to ne pouze doplňováním expertních databází, ale přímým oslovováním jednotlivých podniků nebo prostřednictvím AOBP.
Diskutována byla také role GŠ AČR jako uživatele výsledků VVI. Z vyjádření představitelů průmyslu vyplynulo, že uživatel by měl více dbát na to, aby se nevyvíjelo něco, co již existuje. Odbornost představitelů GŠ se snižováním počtu osob a rychlou rotací ve funkcích klesá, z čehož logicky pramení občasné nekvalifikované specifikování požadavků na VVI, ale i pořizování na trhu dostupných produktů. Proto by měl uživatel více využívat existující odbornost v průmyslu, k čemuž AOBP nabízí své služby. Jedná se o naprosto standardní způsob kooperace průmyslové a státní sféry v moderních armádách.
Viceprezident AOBP J. Pecháček uvedl, že obecně se daří komunikovat s resorty, je znát zlepšující se trend. Obranný a bezpečnostní průmysl potřebuje státní podporu nejen z hlediska investic do VVI, následnou výrobu, ale i podporu exportu. Jedná se o potřebu komplexní průmyslové politiky státu.
Hlavní závěry z prezentací:
Ing. Jan Marek (Úřad vlády) informoval o připravovaných legislativních změnách. První se týká možnosti financovat mezinárodní programy z prostředků MO a MV (doposud bylo možné pouze z prostředků MŠMT). Dále se zmínil o připravovaném nařízení EU, týkajícího se veřejných podpor slučitelných s trhem. Účinné bude od 1.1.2015. To bude mít vliv na definování aplikovaného výzkumu, veřejné výzkumné instituce, duševní vlastnictví společně financovaných programů. Zvýší se hranice notifikace podpor na EK a zvýší se finanční limity pro definování podpory. Vláda vyčlení na VVI cca 26-29 mld. Kč.
Doc. Blahoslav Dolejší (MO) specifikoval jednotlivé zdroje, informoval o institucionální podpoře, veřejných zakázkách státním organizacím a prostředcích na veřejnou soutěž, na kterou od roku 2012 nejsou prostředky. MO rozpočtuje cca 400-450 mil. Kč na VVI.
PaedDr. Jan Vykoukal (MV) kvantifikoval zdroje na veřejné soutěže ve výši 2,2, mld. Kč od roku 2014. Na veřejné zakázky bude vyčleněno 800 mil. Kč.
Ing. Martin Štícha (MPO) popsal jednotlivé programy podpory MPO. Od r. 2009 byla správa projektů předána na TA ČR, přičemž možnosti MPO ovlivnit činnost TA je malá. Na nové programy (Epsilon) by mělo být vyčleněno cca 500 mil. Kč. Zájem firem převyšuje možnosti rozpočtu. Snaha MPO cílí na aplikovaný výzkum a vývoj a podporu exportu. Nově bude realizován OP PIK. Dále informoval o stavu offsetové politiky, kdy se hledá cesta, jak průmyslovou účast domácích firem na velkých zakázkách ze zahraničí zachovat.
Mgr. Lukáš Bumbálek (Naviga4 s.r.o.) informoval o evropských fondech, jejich potenciálu pro český průmysl a trendech v podpoře VaV. V letech 2014-2020 bude z fondů EU celkem k dispozici 584 mld. Kč (předcházející období 808 mld.), z toho cca 70 mld. bude určeno pro projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Význam podpory VaV tak poroste jak relativně, tak z pohledu celkové alokace.
Celkový závěr:
- Investice do VVI a jejich efektivní realizace jsou klíčovým předpokladem prosperity obranného a bezpečnostního průmyslu.
- Generování dostatečných zdrojů na obranný VVI a jejich efektivní využívání je především odpovědností státu. Stát musí zajistit jejich realizaci v synergii státních a privátních subjektů.
- Zástupci průmyslu poukázali na neefektivní výdaje na některé obranné projekty. Některé příklady projektů ukazují, že prostředky na VVI byly zřejmě použity jako skryté institucionální financování nebo skryté investice.
- Průmysl v řadě případů postrádá kvalifikovaná oponentní řízení, zejména z hlediska aplikovatelnosti jeho výsledků pro výrobu, případně další využití na trhu. To je možné zlepšit účastí expertů průmyslových podniků v příslušných komisích a účastí při oponentním řízení.
- Role GŠ jako zadavatele mnohdy selhává, neboť se snižováním stavů a rotacemi osob klesá jeho odborná způsobilost sledovat vývojové a technologické trendy. K technickým specifikacím by měli být přizváni i odborníci z akademické sféry a průmyslu.
- Podniky poukázaly na nízké zapojení ČR do mezinárodních obranných projektů, způsobené zejména legislativní překážkou.
Doporučení:
- Vyzvat MO k přijetí systémových změn, které umožní reálně hodnotit využitelnost výsledků VVI.
- Vyzvat MO a MV k většímu zapojení expertů průmyslu a akademické sféry do oponentního řízení s cílem posílit aplikovatelnost výsledků VVI.
- Vyzvat MO k většímu zapojení do mezinárodních obranných programů VVI (v návaznosti na úpravu legislativy, která umožní MO financování účasti).
- Doporučit Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost organizovat každoročně konferenci o výsledcích VVI v oblasti obrany a bezpečnosti (duben)
blahoslav_dolejsi_mo_pdf_93145