Čeština
Export vojenského materiálu za rok 2013
Český obranný a bezpečnostní průmysl přispěl domácí ekonomice reálným exportem v objemu 7,5 mld. Kč. Vyplývá to ze „Zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2013“, kterou dne 9.7.2014 projednala vláda ČR. Absolutní hodnota exportu zveřejněná v této zpráva je ještě vyšší, ale do reálné hodnoty exportu nelze počítat přepravy dílů na vozidla Pandur přes česko-rakouské hranice tam a zpět a některých dalších transakce obdobného typu. Oproti roku předchozímu došlo k nárůstu o 30%, kde ale 5% je zapříčiněno poklesem kurzu koruny vůči euru a dolaru. Za posledních deset let došlo k nárůstu reálného exportu na trojnásobnou hodnotu. Dá se říci, že českým zbrojovkám se dařilo. Nicméně srovnávat objemy exportu nemá příliš vysokou vypovídací hodnotu. Například export starých zásob po ČSLA může ve srovnání s exportem moderních elektronických systémů tvořit podstatně větší objem, ale z hlediska přidané hodnoty, a tím i významu pro ekonomiku ČR, je tomu naopak. Jediný hodnověrným ukazatelem je přidaná hodnota, kterou nelze ze statistik vyčíst. Nicméně ze struktury obchodu lze vysledovat dlouhodobý trend, kdy začínají převažovat výrobky s vysokou přidanou hodnotou jako elektronická zařízení (pasivní sledovací systémy, radary apod.), letecká technika, ruční zbraně a dalších technologicky náročné komponenty, ale i školení, výcvik, dokonce dochází k transferu technologií.
Z pohledu exportních destinací je potěšitelné, že se daří umísťovat zboží nejen na třetí trhy, ale i na náročné evropské a americké trhy. Do zemí EU činil vývoz 30%, z čehož Slovensko, které je nevýznamnějším obchodním partnerem, z toho tvořilo téměř jednu pětinu. Dalšímu významnými trhy byla jihovýchodní Asie s 20%, kde dominuje export do Vietnamu, a Blízký východ také tvořící 20% celkového objemu exportu, kde významný podíl tvoří export do Egypta. Na náročný trh USA směřovalo pak 10% našeho vývozu. Není bez zajímavosti, že i při vývozu do Vietnamu, Egyptu a dalších zemí na tzv. třetích trzích se české firmy ve výběrových řízeních utkaly se západními firmami a mnohdy musely kromě zboží nabízet i transfery technologií, offsety a další kompenzační programy, které navzdory přihlouplé politice EU globální trhy stále vyžadují. O to cennější je pak úspěch českých firem, který můžeme ještě umocnit překonáváním problémů s udělováním tranzitních licencí, které hlavní konkurenti nemusí řešit. Tranzitní licence k přepravě zboží přes sousední země do námořních přístavů značně komplikují export vojenského materiálu, prodražují jej a znejišťují.
Export mohl být i větší, ale řada zakázek se nerealizovala, protože firmy nenašly vhodnou exportní dopravní cestu, kde by od tranzitujících zemí získaly bez problému tranzitní licenci. Obchodníci tvrdí, že 50% obchodního úspěchu dnes tvoří nalezení vhodné dopravní cesty. Proto otázka tranzitních licencí je pro celý český zbrojní průmysl naprosto klíčová. Pro další období je příslibem i objem udělených exportních licencí v roce 2013, který činil 487 mil. EUR, cca 13,3 mld. Kč. Některé zakázky se bohužel kvůli neudělení tranzitních licencí neuskuteční, ale valná část bude realizována v roce 2014.