Čeština
Offsety na vzestupu
Offsety patřily v posledních letech v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu k jednomu z nejdiskutovanějších témat. Rozruch vyvolalo zejména přijetí tzv. směrnice EU o obranném pořizování (2009/81), respektive její výklad Evropskou komisí. Cílem směrnice bylo vytvoření silnějšího a konkurenceschopnějšího evropského obranného průmyslu prostřednictvím posílení soutěže. Přestože bylo v oblasti OBP zjištěno hned několik tržních narušení, Komise se zaměřila pouze na offsety, což však mělo za následek nerovný dopad tohoto opatření na menší a velké státy EU. Offsety byly v rámci Evropské unie ve své tehdejší podobě de facto zakázány a bylo umožněno jejich využití jako nástroj obranně-bezpečnostní, tj. pouze ve výjimečných případech.
Přesto se však offsetům na globální úrovni nepřestává dařit. To dokládá i článek, který naleznete v příloze a který vyšel u příležitosti konání veletrhu DSEI 2015. Hodnota offsetů ročně šplhá k 450 miliardám dolarům a i přes rizika, která jsou ruku v ruce s velkými zakázkami, jež offsety doprovázejí, stále roste. Podíl na tom má i růst veřejných zakázek vypisovaných zejména východoevropskými státy, státy Blízkého východu, Indií a Japonskem. Svou roli sehrávají i samotní politici. Nejinak tomu bylo v případě Francoise Hollanda při vyjednávání prodejů francouzských stíhaček Dassault Rafale do Indie.
Ani offsetům samozřejmě nechybí jejich stinné stránky. Podle autora uvedeného článku se jedná zejména o (ne)soulad mezi smluvními stranami a dodavateli, tedy tzv. oblast „compliance“. Zcela jistě se však jedná o stále aktuální téma, kterému by se Evropská komise měla opětovně věnovat.